George Gordon Byron o lásce
„Mně rozkoší je neproniklý les a v slastném nadšení se tovaryší má duše s osamnělým břehem kdes, kde z hloubi moře hudbu věčna slyším. Mám lásku k lidem, k přírodě však vyšší.“
„Strašné je, že není možno žít ani s ženami, ani bez nich.“
„Láska se rodí z maličkostí, z nichž žije a pro ně umírá.“
„Chudoba je utrpení; ale možná, že je lepší dát jí přednost před hloupými zábavami takzvaných vyšších tříd, zábavami, v nichž není ani smysl ani srdce.“
„Jen válka za svobodu svatá jest. Když cílem války sláva je a statky, čím jiným je než krvavými jatky?“
„Jen málokdo dokáže zvážit vinu bližních bez toho, aby misku vah nepřitlačil prstem.“
„Pomsta je sladká - zvláště pro ženu.“
„Přátelství je láska bez křídel.“
„Ne nápis na hrob, chlubný jako páv, jen moje jméno buď můj epitaf“
„Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských vad.“
„Mužova láska a jeho život nejsou totéž; ženina láska je její celá existence.“
„Nikde nevidím nikoho, kdo by si manželstvím polepšil. Všichni moji ženatí vrstevníci jsou plešatí a nespokojení.“