Erich Maria Remarque o lásce

„Láska je oběť. Někdy se láskou nazývá taky spousta sobectví. Teprve ten, kdo se dokáže dobrovolně vzdát milovaného člověka, aby mu nebránil ve štěstí, miluje opravdově a naplno.“

Erich Maria Remarque

„V lásce se nelze vracet zpátky, taky nikdy nemůžeš začít znovu.“

Erich Maria Remarque

„Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka ano.“

Erich Maria Remarque

„To je všechno krásné - kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla - nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

Erich Maria Remarque

„Je to můj přitel,“ řekl jsem dívce, „Kamarád z války. Jediný člověk, co znám, který si z velkého neštěstí udělal malé štěstí. Neví už, co se životem, a proto se
jednoduše raduje, že ještě žije.“

Erich Maria Remarque

„Strachu před policií se asi nezbavíme. Je to přirozený. Má ho každý slušný člověk. Tkví to v nedostatcích našeho společenského pořádku.“

Erich Maria Remarque

„Skromnost a svědomitost bývají odměňovány jen v románech. V životě jsou využívány a pak odkopnuty.“

Erich Maria Remarque

„Jen ten, kdo se vždycky vrací ke své samotě, zná štěstí pospolitosti.“

Erich Maria Remarque

„Jsme spolu - nakrátko či nadlouho, kdo ví? Jsme spolu a to stačí.“

Erich Maria Remarque

„Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.“

Erich Maria Remarque

„Čím víc toho jeden o druhém ví, tím méně si rozumějí. A čím důkladněji se lidé znají, tím jsou si cizejší.“

Erich Maria Remarque

„Květy všechno zakryjí. Dokonce i hroby.“

Erich Maria Remarque
Zobrazeno 25-36 citátů z celkem 136 citátů